Hana Militká

Hana Militká

Povídky z povětří

Povídky věnuji svým blízkým, příbuzným a přátelům, svým spřízněným.

Děkuji svému mladšímu bráškovi Jiřímu. Řekla jsem mu, že píšu povídky, ale dám si chvilku pauzičku, že potřebuji chytit inspiraci.

On řekl: „…tak něco namaluj“.

Dobrý nápad. Díky, bráško.

Děkuji své sestře Miladě za její zájem o mou tvorbu.

Děkuji svému spolužáku z JAMU Mirkovi Donutilovi za jeho milé úvodní slovo.

Děkuji své kamarádce ze studií, Nice Brettschneiderové, která se stala mou inspirací.

Můj veliký dík patří Tomášovi Žilinčárovi, který mi velmi pomohl odborně

i přátelskou radou.

Děkuji svým přátelům Jirkovi Halberštátovi a Vladimírovi Kriglovi. Bez nich by moje povídky nikdy profesionálně nevyšly.

Děkuji svému manželu Pavlovi za neuvěřitelnou trpělivost

a toleranci nejen při psaní.

A také svému staršímu – bohužel již zesnulému – bratru Janovi

děkuji za krásné verše.